Příjezd týmů byl mírně komplikovaný, ale s odstupem času jsou tyto komplikace úsměvné – italský tým měl na letišti přistavěného taxíka, ale Italové nikde… A po telefonátu zjistíme, že už jsou na cestě, protože nám všem známý Al Capone je již na letišti vyzvednul… To mě utvrzuje v tom, že jsem skutečně jedna velká streetballová rodina!

Dle Kajagova songu: „… sme smečka hochů a dam co přijedou až k vám, vozíme s sebou hřiště stavíme vlastní kurty…“ ve tři odpo najíždí na Václavák velká kára s vercajkem a začíná se stavět… Tribuna, konstrukce, podlaha, rozmisťující se zábrany a věší bannery. Kolemjdoucí se nestačí divit a dožadují se informací, co se vlastně bude dít a kdy to vůbec vypukne. A jaké je vlastně vstupné, protože se chtějí přijít podívat… To nás před tím ani nenapadlo, takže od příštího roku? Přiveďte celé rodiny a všechny kámoše ať vyděláme na střechu…

Kolem deváté prezident ČSF Ing. Igor Bayer uznale pokývá hlavou, rozdá poslední organizační pokyny k sobotnímu zahájení a rozpouští naší bandičků stavěčů domů. Je třeba se pořádně vyspat.