Den 1 + 2: 1st World Children´s Games, Ankara (Turkey)

Kluci jedni "naběrátorští" ve složení Tom Hochman, Ríša Rondoš, Honza Prošek a Pája Skřivan jsou jako zástupci ČR jedním z 16 týmů, kteří se účastní místního FIBA 3 on 3 turnaje. Kromě kluků se postupně zápasy ve skupině A prokousávají Ázerbajdžán, Černá Hora, Irán, Kazachstán, Katar, Rumunsko a Rusko. Po prvním dni si již můžeme otevřeně přiznat, že jsme za tuhle skupinu poměrně radši. Bělorusko, Anglie, Estonsko, Německo, Libanon, Mali, Turecko, SAE - až na malé výjimky by nás všichni dokázali potrápit.

Ubytování a transport do haly je více než nadstandardní, avšak ještě včera jsme se setkali např. s nemalými zmatky ve výkladu pravidel. Každý tým má svého attaché, překladatele a bodyguarda. Ten náš se jmenuje Sinan a kluci se s ním cítí maximálně v bezpečí.:)

Sobotní den byl pro českou výpravu a pro všechny sportovce tady vůbec velmi nabytý. V 9:25 místního času náš čekal zápas s Ázerbajdžánem. Většina týmů vypadá v teplákovkách líp než ve skutečnosti na hřišti hrají. To byl i případ našich soupeřů. Kluci proto nastoupili do utkání možná s přílišným respektem a naopak nízkým sebevědomím, čemuž odpovídá i konečný výsledek. Nekoncentrovaná obrana, sevřenost v útoku a přecházení jasných šancí - věřme, že tyto faktory můžeme přičítat nervozitě z prvních zápasů a v dalších utkáních je dokážeme eliminovat.

Czech Republik : Azerbaijan 06 : 27
Body: Hochman Tomáš 4, Prošek Jan 2

Dalším bodem na programu dne byla návštěva mauzolea vystavěného na památku tureckého vojevůdce a státníka Mustafa Kemala Atatürka. Tento otec národa byl zakladatelem první republiky, je pro Turky očividně velkou autoritou a hrdinou. Včerejšek byl pro místní obyvatele velkým svátkem věnovaný právě tomuto významnému buditeli. A jelikož měl tenhle pán rád děti, 23. duben je věnován také jim.

Aby toho nebylo málo, od 16:00 jsme byli svědky generálky úvodního ceremoniálu v Ankara Areně. Vlastní slavnostní zahájení odstartovalo něco málo po 19:00. Tato monstrózní akce trvající bezmála čtyři hodiny by klidně mohla být přirovnávána ke slavným olympijským úvodům. Přičteme-li k tomu všemu tureckou horkokrevnost, atmosféra stála rozhodně za to.

První dva dny za námi, jak řekli kluci, házíme zápas s Ázerbajdžánem za hlavu a do nedělních zápasů vstupujeme s čistou hlavou. Držte palce!